Vliv pohybové aktivity na lidský organismus VII – Imunitní systém

Pohybová aktivita zcela nepochybně vede k celkovému zlepšení kondice organismu a ke zlepšení adaptace na zevní podmínky. Pravidelná zátěž představuje stres pro organismus, se kterým se musí opakovaně vyrovnávat. Zvyšuje se tak jeho odolnost jednak vůči zátěži, jednak vůči zevnímu prostředí. Adaptační změny se týkají i imunitního systému, který je posilován. Ve výsledku dochází ke zvýšení odolnosti organismu proti infekčním chorobám a pravděpodobně na druhé straně ke snížení výskytu řady autoimunitních chorob.

Zatímco pohybová aktivita střední intenzity imunitu zvyšuje, u vrcholových sportovců, kteří trénují ve vysoké intenzitě, dochází k poklesu imunity a mohou být snáze ohroženi běžnými infekcemi. Bohužel je to jeden z negativních účinků vrcholového sportu, kdy pohyb přináší tělu víc škody než užitku.

Další významnou stránkou dobře fungujícího imunitního systému je dohled nad nádorovým bujením buněk organismu. Pravidelná fyzická zátěž vede ke snížení výskytu řady nádorových onemocnění (karcinom plic, prsu, prostaty, vaječníků, tlustého střeva či konečníku)

Shrnutí

• Posílení imunity
• Zvýšení odolnosti proti infekčním nemocem
• Snížení výskytu autoimunitních onemocnění
• Prevence nádorových onemocnění