Vliv pohybové aktivity na lidský organismus IV – Kardiovaskulární systém

Při pohybu neboli zátěži se přirozeně zvyšuje práce srdce, stoupá jeho srdeční frekvence, zvyšuje se krevní tlak, zrychluje se oběh krve. To je normální reakce organismu. Takovéto pravidelné zatěžování kardiovaskulárního systému s sebou nese adaptaci na nově vzniklé podmínky. Celkově to můžeme shrnout do jednoho pojmu – ekonomizace srdeční práce. V klidových podmínkách dojde časem ke snížení klidové srdeční frekvence. Normální hodnoty jsou kolem 72 tepů za minutu, u vytrvalců mohou klesnout k 50 tepům za minutu i méně. Organismus tím nijak netrpí, naopak to znamená snížené požadavky na srdce. Při zátěži pak tak rychle nenarůstá srdeční frekvence a srdce nebije jako o život. Místo toho stoupá množství krve, které srdce vypudí na jedno stažení (tepový objem). Po 4 – 6 týdnech tréninku klesá srdeční frekvence asi o 12- 15 tepů za minutu při stejné zátěži oproti hodnotám před zahájením tréninku. Naopak po zátěži dochází rychleji ke snižování srdeční frekvence a návratu ke klidovým hodnotám. Samozřejmě se zlepšuje i vlastní prokrvení srdečního svalu systémem věnčitých cév a mírní se účinky aterosklerózy.

Dalším významným účinkem pohybové aktivity je vliv na krevní tlak. I ten se při stoupající zátěži zvyšuje, ale díky adaptaci je zvýšení menší a pozvolnější než u netrénovaného jedince. Současně v klidových podmínkách klesají hodnoty systolického („horního“) i diastolického („dolního“) tlaku.

Dobře fungující srdce a cévy znamenají dobře prokrvené části těla. V této souvislosti nám jde hlavně o dolní končetiny, kdy dostatečné prokrvení snižuje riziko výskytu ischemické choroby dolních končetin.

Pravidelný pohyb má v neposlední řadě také příznivý vliv na celý systém srážení krve, resp. na rovnováhu mezi faktory, které podporují srážení krve (např. při krvácení) a faktory, které brání vytvoření krevní sraženiny (tzv. trombogenní faktory) nebo již vzniklou sraženinu rozpouští (krevní zátka po zástavě krvácení). Nedostatek pohybu může zvyšovat riziko vzniku krevních sraženin s následky jako srdeční infarkt, mozková příhoda, embolie plic nebo tepen dolních končetin.

U dětí, které trpí obezitou, diabetem prvního typu (musí si píchat inzulin) nebo dědičnou poruchou krevních tuků (familiární hyperlipidémií) probíhají aterosklerotické procesy na tepnách rychleji než u dětí zdravých. Mají tedy vyšší riziko dřívějšího rozvoje infarktu srdce. Ukázalo se, že pravidelný aerobní trénink těchto dětí již v časném školním věku v podobě běhů a her tento nepříznivý vývoj dokáže ovlivnit.

Pokud shrneme vliv pohybové aktivity na srdečně-cévní systém, pak můžeme počítat s:

  • Ekonomizací srdeční práce
  • Prevencí vzniku a rozvoje srdečních chorob (infarkt, ischemická choroba srdeční)
  • Zvýšením pravděpodobnosti přežití prvního záchvatu srdečního infarktu
  • Snížením klidové tepové frekvence
  • Snížením krevního tlaku, systolického (horního) i diastolického (dolního)
  • Zlepšením prokrvení dolních končetin se snížením výskytu ischemické choroby dolních končetin
  • Zlepšením celkové kondice
  • Snížením trombogenních vlivů (infarkt, mozková příhoda, embolie plic)
Michal Kusyn
MUDr. Michal Kusyn je lékař s atestací v oboru rehabilitace a neurologie. Bc. Pavla Kusynová Vichnarová je fyzioterapeutka, aktuálně matka dvou malých dětí. Oba se celý život věnují cvičení, jak teoreticky, tak prakticky. Jsou tvůrci webu detiapohyb.cz, kde se snaží vést děti a jejich rodiče k rozvoji přirozeného pohybu, ke správně vedenému cvičení jako prevenci vzniku vadného držení těla a svalové nerovnováhy, jejichž výsledkem jsou bolesti zad a kloubů v budoucnu. Seznamte se s námi na www.detiapohyb.cz
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů