Vliv pohybové aktivity na lidský organismus II – Centrální nervový systém

Mozek jsme zařadili hned za psychiku. Jednak proto, že psychika a mozek jsou v úzkém spojení, jednak proto, že se v těle sotva stane něco, o čem by mozek nevěděl či to nějakým způsobem neřídil. Odsud vychází povely k pohybu, zde končí veškeré vnímání okolního světa a zde jsou také veškerá ústředí, která řídí všechny orgány v těle, jejich funkce, produkci hormonů atd.

Mozek tvoří jen asi 2% tělesné hmotnosti, ale jde o metabolicky velmi aktivní orgán. Podílí se 20% na celkové spotřebě kyslíku a 25% na celkové spotřebě glukózy. Je tedy jasně patrné, že je „životně“ závislý na dobrém prokrvení. A zde již máme první pozitivní efekt cvičení. Nepřímo přes zlepšení funkce srdce, cév a plic se zlepší prokrvení mozku. Bude zde lépe probíhat informační výměna mezi nervovými buňkami, budou se snáze budovat nová spojení mezi nimi. Dobře fungující mozek mimo jiné znamená lepší pohybovou koordinaci, snadnější orientaci v prostoru, lepší vnímání těla, rychlejší reakce, lepší nastavení pro řízení funkcí uvnitř organismu.

Dalším efektem je zlepšení paměti, snazší zapamatování si údajů a jejich zpětné vybavení. Roste schopnost se učit, přizpůsobovat se novým věcem. Stejně tak se zlepšuje koncentrace a pracovní výkonnost (mentální). Z dlouhodobého hlediska se uvádí menší riziko vývoje demence.

U batolat je velmi úzká souvislost mezi kvalitou spontánní pohybové aktivity a dosaženým vývojem mozku. Jinými slovy z kvality pohybu dítěte lze soudit na stav psychiky a lze časně odhalit možnou mentální retardaci. Vývoj některých částí mozku probíhá dlouho, například mozeček dozrává až kolem 6. roku dítěte (koordinace pohybů, rovnováha). Platí zde oboustranná pozitivní zpětná vazba – správný vývoj mozku umožňuje osvojování nových či rozvíjení již dosažených pohybových dovedností a opačně pravidelná pohybová aktivita stimuluje mozek k vývoji (touha běžet rychleji, přeprat kamaráda, kopnout silněji do balónu, vylézt na strom apod.).

Shrnutí účinků pohybu na centrální nervový systém:

• Zlepšení řízení pohybu (koordinace, orientace v prostoru atd.)
• Snížení výskytu cévních mozkových příhod a následků postižení
• Snížení rizika rozvoje demence
• Zlepšení paměti a schopnosti se učit, zlepšení koncentrace

Autonomní nervový systém (sympatikus a parasympatikus)

Tento systém pracuje nezávisle na našem vědomí a má na starosti fungování všech orgánových systémů v těle (srdeční činnost, dýchání, prokrvení, vylučování atd.). Dá se říci, že sympatikus je zaměřený na akci, útěk či útok, připravuje organismus na zátěž. Parasympatikus působí obvykle opačně, zklidňuje tělo, podporuje trávení, navozuje podmínky pro odpočívání. Rovnováha mezi těmito systémy je do jisté míry obrazem zdraví, přiměřeného fungování organismu (podobnost s principem jang-jin v čínské medicíně).

A vliv pohybu na tento systém?

• Zvýšení vlivu parasympatiku (pohodové nastavení organismu) vůči sympatiku (stresové nastavení organismu); projevuje se např. snížením srdeční a dechové frekvence v klidu, zlepšením trávení, snížením stresového nastavení organismu – tzv. přeladění organismu (velmi podobný efekt má i lázeňská léčba),