Pozátěžová svalová bolest (DOMS – Delayed Onset Muscle Soreness)

Každá nezvyklá zátěž může vyvolat bolest svalů, která se objeví až s určitým zpožděním. Odlišuje se od akutně vzniklé bolesti vznikající v průběhu cvičení. Pozátěžová svalová bolest (DOMS – Delayd Onset Muscle Soreness) vzniká obvykle za 12-24 hodin po cvičení, nejvyšší intenzity dosahuje mezi 24-72 hodinami.

Zajímavostí je, že u dětí není tento fenomén příliš popisován. Buď mají děti lepší toleranci zátěže nebo více rozumu a umí zavčas zvolnit nebo spočinout 🙂

Příčinou vzniku DOMS jsou zřejmě mikroskopická postižení svalových vláken, která byla vystavena intenzivní nezvyklé svalové zátěži. Mylně se vznik DOMS připisuje kyselině mléčné, která se ale v tomto případě na procesu nepodílí. Zdá se, že DOMS vzniká jako vedlejší produkt zotavovacích procesů, které jsou reakcí na svalové poškození.

Mezi svalové aktivity, o kterých se ví, že mohou způsobit DOMS, patří:Běh z kopce

  • posilovací cvičení
  • chůze z kopce
  • běh (z kopce)
  • step aerobik
  • skákání

DOMS vzniká především tehdy, jsou-li svaly vystaveny excentrické kontrakci, tj. zatížení v protažení (chůze z kopce, sestupná fáze dřepu, spouštění činky při bicepsovém zdvihu apod.). Nicméně i běh po rovině může vyvolat DOMS, zvláště u osob, které pravidelně neběhají.

Intenzita bolestí souvisí přímo s typem zátěže. Bude větší u běhu z kopce než u chůze z téhož kopce. Také více opakování určitého cviku bude mít za následek horší potíže než nižší počet opakování.

Pozátěžové svalové bolesti mohou vzniknout u kohokoliv, nejsou výjimkou ani dlouhodobě sportující osoby. S rostoucí adaptací na zátěž se bude i intenzita potíží snižovat. Cvičení, po kterém se jednorázově vyvine DOMS, představuje dokonce určitou ochranu před vznikem dalšího DOMS při témže cvičení, a sice po dobu několika týdnů až měsíců.

Do obrazu DOMS nepatří jen lokální svalová bolest, jeho součástí mohou být i:

  • otok postižené končetiny
  • ztuhlost v kloubu s dočasným omezením rozsahu jeho pohybů
  • citlivost svalu na dotek
  • dočasné snížení síly postiženého svalu (trvající několik dnů)
  • zřídka závažnější komplikace jako rozpad svalových buněk (rhabdomyolýza) s možným ohrožením funkce ledvin
  • zvýšená hladina svalového enzymu kreatinkinázy (CK) v krvi, která signalizuje závažnější svalové postižení

Kdy je vhodné vyhledat lékaře:   doctor

  • při silných bolestech
  • při výrazném otoku končetiny (hrozí tzv. kompartment syndrom, podobně jako při zavalení lavinou a následně rozvoj rhabdomyolýzy)
  • při tmavé moči (opět známka těžšího postižení svalů, moč je zbarvena tmavě díky vyplavenému myoglobinu ze svalu)

Nejlepší prevencí vzniku DOMS je pozvolný postup u nezvyklé zátěže. Je třeba nechat svalům čas na adaptaci. Nicméně vzniku DOMS nelze vždy zcela předejít. Stejně tak důležité je po vzniku DOMS nechat svalům čas na regeneraci. Řádná rozcvička je velmi důležitá pro přípravu svalů na nadcházející zátěž, ale nejsou dostatečné důkazy o tom, že by vzniku DOMS mohla zabránit. Ani strečink není prevencí pozátěžových bolestí svalů, ani nesníží jejich projevy. Na druhou stranu DOMS trvá obvykle 3-5 dní a strečink může svaly lépe připravit na budoucí zátěž stejného charakteru. Tipy na správné podmínky při strečinku najdete zde.

Příznaky DOMS se často tělesnou aktivitou mírní. Samozřejmě přemáhat bolesti a cvičit celou věc jen zhorší, na druhé straně mírná tělesná aktivita by regeneraci neměla bránit. Nejsou ale ani důkazy, že regeneraci urychlí. Pokud bolesti nedovolí tělesnou aktivitu, pak je lepší pár dní odpočívat a počkat až příznaky vymizí.

Jak je možno DOMS léčit?

Neexistuje podložená účinná léčba. Bolesti lze zmírnit ledováním, masážemi, akupresurou nebo léky od bolesti. Je třeba si ale uvědomit, že utlumení bolesti se nerovná úzdravě. I při vymizení bolesti může přetrvávat svalové poškození a snížená funkce svalu.

Je nepravděpodobné, že se lze při zahájení nového cvičebního programu úplně vyhnout DOMS. Nicméně bolest vždy signalizuje, že je něco špatně. Zatímco excentrický typ zátěže je důležitý pro nárůst objemu svalu, nárůstu síly lze dosáhnout i bez většího využívání excentrických cviků.

Pozátěžová bolest sval

Michal Kusyn
MUDr. Michal Kusyn je lékař s atestací v oboru rehabilitace a neurologie. Bc. Pavla Kusynová Vichnarová je fyzioterapeutka, aktuálně matka dvou malých dětí. Oba se celý život věnují cvičení, jak teoreticky, tak prakticky. Jsou tvůrci webu detiapohyb.cz, kde se snaží vést děti a jejich rodiče k rozvoji přirozeného pohybu, ke správně vedenému cvičení jako prevenci vzniku vadného držení těla a svalové nerovnováhy, jejichž výsledkem jsou bolesti zad a kloubů v budoucnu. Seznamte se s námi na www.detiapohyb.cz
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů