HOUBY

Houby, z nichž některé jsou označovány jako léčivé či vitální houby, nepatří mezi byliny, resp. rostliny jako takové. Protože jsou ale nedílnou součástí fytoterapie nebo lépe farmakologie čínské medicíny, chceme jim věnovat samostatnou stránku.

Charakteristika a význam hub

Houby (fungi) se považují za samostatnou říši vedle rostlin a živočichů. V současné době je jich popsáno na 130 000 druhů. Původně byly součástí rostlinné říše, nicméně ve skutečnosti jde o jedno- či vícebuněčné heterotrofní organismy, tj. nedokáží využít k získání energie fotosyntézu jako klasické rostliny, ale ke své výživě potřebují organické látky (jako živočichové).

Základní úlohou hub je jejich podíl na rozkladu organické hmoty na anorganické sloučeniny.

Nižší houby, např. kvasinky se využívají k výrobě piva a vína, k přípravě těsta či produkci nejrůznějších látek (hormony, antibiotika, vitaminy, barviva). Vyšší houby najdou uplatnění jako potraviny nebo léčiva.

Přehráním videa souhlasíte se zásadami ochrany osobních údajů YouTube.

Zjistit vícePovolit video

Základní stavební látky hub

Houby jsou cenným zdrojem bílkovin, minerálních látek i vlákniny a naopak obsahují jen málo tuku a sacharidů. Energetická hodnota např. u 100 g suché hlívy ústřičné je asi 1400 kJ.

Nejvíce je v houbách obsažena voda, která tvoří asi 75-94% hmoty, zbytek připadá na sušinu. V sušině pak najdeme asi 25-60% bílkovin, 1-6% tuku, 4-55% sacharidů a 0.6-2.5% minerálních látek.

Bílkoviny

Tvoří základní stavební kámen každého organismu. Jsou tvořeny aminokyselinami, přičemž jejich zastoupení vypovídá o kvalitě bílkoviny. Z celkového počtu 20 aminokyselin se jich 11 považuje za esenciální, to znamená, že je lidské tělo není schopno vytvořit a musí je získat z potravy. V houbách těchto esenciálních aminokyselin může být zastoupeno až 10, např. lysin, leucin, theronin, methionin a tryptofan. Z ostatních aminokyselin obsahují velké množství prolinu, dále arginin, asparagin, glutamin, serin, alanin či glycin. Volné aminokyseliny také výrazně ovlivňují chuť hub.

Tuky

Obsah tuku v plodnicích je velmi malý, liší se mezi jednotlivými druhy hub. Jejich množství se zvyšuje stářím houby. Lipidy jsou zastoupeny různými sloučeninami - glykolipidy, fosfolipidy, lipoproteiny, ale také steroidy. Jsou obsaženy hlavně v buněčných membránách, kde mají ochrannou funkci a jsou zásobními látkami.

Sacharidy

Mezi jednoduché sacharidy patří trehalóza (disacharid), který se vyskytuje v tělech nižších organismů, např. bakterií, kvasinek a hub, ale také hmyzu. Podílí se na stavbě buněčné stěny a je stabilizátorem buněčné membrány. Dále se v houbách vyskytují ribóza a glukóza, a také glykogen, jakožto zásobní polysacharid tvořený molekulami glukózy. V plodnicích najdeme také cukerné alkoholy, např. manitol, sorbitol, arabitol či volemitol. Polysacharidy jako např. glukany mají význačné léčivé účinky (viz dále).

Vláknina

Houbová vláknina obsahuje v sušině kolem 26% nerozpustné a asi 1% rozpustné vlákniny. Jde o širokou škálu nestravitelných sacharidů s odlišnými fyzikálními a fyziologickými účinky. U rostlin zde patří hlavně celulóza, hemicelulóza a pektiny, u hub pak chitin. Ten je pro člověka téměř nestravitelný, ale podporuje peristaltiku (pohyb) a funkci střev. Z chitinu získaný chitosan snižuje hladinu cholesterolu v krvi, má vliv na metabolismus glukózy a také jsou mu přičítány antibiotické účinky.

Minerální látky

O množství a zastoupení minerálních látek rozhoduje druh houby a dále podmínky prostředí, zvláště místo rozšíření a charakter půdy. Houby obsahují velké množství draslíku, dále dusík, fosfor, síru, hořčík, železo, vápník a sodík, dále stopové prvky jako měď, zinek, jód, lithium, fluor, mangan či molybden. Zcela mimořádný je i obsah selenu, kterého může být až 100x více než v zelených rostlinách. Některé druhy obsahují i germanium s protinádorovými účinky. Houby jsou ale schopny také přijímat z okolního prostředí i těžké kovy, zejména rtuť, olovo a kadmium.

Specifické látky s léčivými účinky

Kromě základních stavebních látek obsahují houby i řadu výjimečných sloučenin, které mají prokázané léčivé účinky. Většinou jde o látky, které nejsou nutné pro stavbu nebo činnost buněk i celého organismu houby. Zpravidla jde o tzv. sekundární metabolity, u kterých není jejich význam vždy plně objasněn.

Houbové polysacharidy

Mezi ty nejvýznamnější patří glukany, tj. polysacharidy složené z glukózy. Mimo hub jsou také obsaženy v pivovarských a pekařských kvasinkách, v obilí a mořských řasách. Jejich tepelnou úpravou dochází k rozkladu účinných látek, proto se při jejich získávání používá především šetrná metoda řízené extrakce za studena.

Abychom nezabíhali do přílišných podrobností, můžeme konstatovat, že houbové glukany:

  • Výrazně zvyšují přirozenou imunitu organismu, čímž působí proti řadě nemocí. Mají schopnost stimulovat nespecifickou obranyschopnost proti infekcím, nádorům a radiačnímu poškození. Zároveň mají imunomodulační aktivitu, tzn. že dokáží pozitivně ovlivňovat náš imunitní systém.
  • Jsou účinným prostředkem v boji s rakovinou, kardiovaskulárními chorobami, astmatem, artritidou, chronickými záněty, ekzémy i dalšími kožními onemocněními
  • Mají výrazné antioxidační účinky, zachycují volné radikály ovlivňující vznik zhoubných nádorů
  • Snižují hladinu cukru a cholesterolu v krvi, upravují krevní tlak, regenerují játra a slinivku břišní, zlepšují a upravují střevní peristaltiku
  • Zvyšují fyzickou i psychickou kondici, jsou vhodným prostředkem proti stresu
  • Mají schopnost nejen snižovat vedlejší účinky chemoterapie a radioterapie, ale vykazují také antimutagenní působení

Triterpenoidy

Jde o skupinu látek, do níž patří až na 4 000 látek, a to nejen triterpenoidy, ale i fytosteroly či saponiny. Triterpenoidy obsahuje hlavně lesklokorka lesklá (reishi), a sice v počtu kolem 120, z nichž asi 80 má fyziologické účinky.

Hlavní účinky triterpenoidů:

  • Mají imunomodulační a protinádorové účinky
  • Mají schopnost vyrovnávat krevní tlak a snižovat hladinu cholesterolu v krvi
  • Mají antioxidační a protizánětlivé působení, mají schopnost detoxikovat organismus
  • Tlumí bolest, léčí alergie, zlepšují spánek
  • Ovlivňují plodnost, zlepšují průtok krve cévami
  • Mají hepatoprotektivní účinky, využívají se při léčbě hepatitidy B
  • Mají antivirové působení, např. proti HIV, herpes simplex; také působí proti bakteriím, např. Helicobacter pylori
  • Používají se v léčbě Alzheimerovy choroby

Lektiny

Jde o velkou skupinu bílkovin schopných vázat určité struktury obsahující volné i vázané sacharidy (např. polysacharidy, glykoproteiny). Účastní se například imunologických reakcí, tlumí růst nádorových buněk (zvláště u leukemie), mají antimikrobiální účinky. Mohou ale působit i negativně, jsou schopné srážet červené krvinky a ve velkém množství působí antinutričně. Mohou být i toxické, zvláště k zažívacímu traktu. Ve velkém množství jsou obsaženy např. v plodnici hlívy ústřičné, a sice v množství nepoškozující lidské zdraví.

Fosfolipidy

Patří mezi lipidy, jsou hlavní součástí buněčných membrán. Významnou skupinou jsou tzv. esenciální fosfolipidy, které mají příznivý vliv na stavbu a funkci jaterních buněk, zvyšují jejich regenerační schopnost a detoxikační činnost (tzv. hepatoprotektivní účinky).

Vitaminy

Jde o látky, které si tělo není schopno samo vytvořit. Často i v malých dávkách ovlivňují růst, vývoj a správnou činnost celého organismu. Houby patří mezi významný zdroj celé škály vitaminů, hlavně skupiny B - B1, B2, B3, B5, B6, někdy i B12, dále vitaminů E a K. U některých hub je zastoupen i beta-karoten či kyselina listová. Steroid ergosterol je provitaminem vitaminu D2, ze kterého vzniká ultrafialovým zářením. Zabraňuje vstřebávání cholesterolu do krevního séra.

Enzymy

Jde o bílkoviny, které jsou schopny v malém množství výrazně urychlit průběh určité chemické reakce v těle. V houbách je jich celá řada, zvláště důležitá je superoxiddismutáza, který chrání před volnými radikály spolu s peroxidázou a katalázou, které mimo jiné rozkládají kancerogenní peroxid vodíku.

Enzymy obecně zvyšují antioxidační aktivitu; užívají se při léčbě rakoviny, kardiovaskulárních poruch, neurologických onemocněních, HIV, některé brání tvorbě trombů. Enzymy se téměř výhradně nacházejí v podhoubí, a to hlavně u outkovky pestré (coriolus), housenice čínské (cordyceps), lesklokorky lesklé (reishi), trsnatce lupenitého (maitake) a žampionu brazilském (agaricus).