
Pohybová aktivita zcela nepochybně vede k celkovému zlepšení kondice organismu a ke zlepšení adaptace na zevní podmínky. Pravidelná zátěž představuje stres pro organismus, se kterým se musí opakovaně vyrovnávat. Zvyšuje se tak jeho odolnost jednak vůči zátěži, jednak vůči zevnímu prostředí. Adaptační změny se týkají i imunitního systému, který je posilován. Ve výsledku dochází ke zvýšení odolnosti organismu proti...

Látková výměna (metabolismus) je velmi širokou kapitolou. Na metabolismu živin se podílí celá řada enzymů a hormonů vyráběných žlázami s vnitřní sekrecí (štítná žláza, slinivka, nadledviny atd.). I zde se jedná o křehkou rovnováhu, která může být snadno narušena. Ne nadarmo jsou poruchy metabolismu – cukrovka, obezita, nerovnováha hladin krevních tuků a zvýšený krevní tlak (tzv. metabolický syndrom) jedním z nejčastějších onemocnění...

Dýchací systém Podobně jako u srdce dochází i u plic při zátěži ke zvýšení dechové práce, zvyšuje se frekvence dýchání. Při pravidelném tréninku se i funkce plic vlivem adaptace ekonomizuje, prohlubuje se dýchání, nestoupá tolik počet dechů při cvičení. Zvětšuje se nabídka kyslíku tkáním, především pracujícím svalům. Při zátěži se pocit dušnosti či nedostatku dechu objevuje později. Pokud...

Při pohybu neboli zátěži se přirozeně zvyšuje práce srdce, stoupá jeho srdeční frekvence, zvyšuje se krevní tlak, zrychluje se oběh krve. To je normální reakce organismu. Takovéto pravidelné zatěžování kardiovaskulárního systému s sebou nese adaptaci na nově vzniklé podmínky. Celkově to můžeme shrnout do jednoho pojmu – ekonomizace srdeční práce. V klidových podmínkách dojde časem ke snížení klidové srdeční...

Zde se zmíníme hned o třech různých složkách tvořících pohybový systém – kostech, kloubech a svalech. Jako první probereme kosti. Ačkoliv je kost tvrdá a na první pohled se tvarově nemění, jde o velmi dynamický systém. Neustále probíhá odbourávání kosti a na druhé straně její novotvorba. Tato rovnováha je křehčí, než by se mohlo zdát. Pokud není kost přiměřeně zatěžována,...

Mozek jsme zařadili hned za psychiku. Jednak proto, že psychika a mozek jsou v úzkém spojení, jednak proto, že se v těle sotva stane něco, o čem by mozek nevěděl či to nějakým způsobem neřídil. Odsud vychází povely k pohybu, zde končí veškeré vnímání okolního světa a zde jsou také veškerá ústředí, která řídí všechny orgány v těle, jejich funkce, produkci hormonů atd....

Psychikou začínáme z více důvodů. Tím prvním může být fakt, že samo rozhodnutí cvičit a vůle v něm vytrvat je záležitostí psychiky. Tím druhým může být to, že vzbuzuje-li nějaká aktivita nelibé pocity či stres, je velká pravděpodobnost až jistota, že v ní pokračovat nebudeme. A pokud ano, pak ztratíme velkou část příznivých účinků, které by daná aktivita mohla přinést....

Aerobní výkonnost (kondice), o které jsme se zmiňovali dříve, vyjadřuje celkový stav organismu. Naproti tomu svalová síla se vztahuje obvykle ke skupině svalů, které mají podobnou funkci (například svaly ohýbající loket – biceps, brachioradialis, brachialis), velmi zřídka k jednomu svalu. Vzhledem k různému zatěžování svalových skupin (různé sporty, koníčky, později práce) je jasné, že síla mezi nimi kolísá....

Krátkodobé výkony v trvání několika sekund až 1-2 minut jsou kryty tzv. anaerobním metabolismem (spalováním sacharidů). Pro představu jde typicky například o běhy na krátké vzdálenosti nebo pobyt na ledě při hokeji (kolem 45 s). U dětí je to typický spontánní pohybový projev – honění se, praní se, dovádění, fotbal v jejich podání. Krátká intenzivní činnost s následným zvolněním či pauzou. Z...

První díl této minisérie je věnovaný vlivu pohybu na růst a vývoj dětí. Vytrvalostní zátěž znamená schopnost vykonávat určitou činnost po dlouhou dobu. Typickými sportovními aktivitami vytrvalostního charakteru je chůze, běh na dlouhé tratě, běh na lyžích, kolo, dálkové plavání apod. Jistě budete souhlasit s tím, že pro děti (zvláště ty menší) není nic nudnějšího a únavnějšího než dlouhodobá jednotvárná pohybová aktivita....